HPV asociované cervikální léze

Vaše otázky a naše odpovědi

Vážení přátelé,

prostřednictvím těchto stránek bychom Vám chtěli pomoci najít odpovědi na Vaše otázky k problematice karcinomu děložního čípku a prevenci tohoto onemocnění.


Květina

Pokud nám zašlete svůj dotaz, odpovíme Vám
a současně nejčastější otázky a odpovědi
anonymně
zveřejníme na této stránce.

Otázky

Odpovědi

"Dozvěděla jsem se, že mám přenosnou sexuální chorobu, papillomaviry, mám jít na vyšetření na venerologii a mám tam poslat svého partnera?"

Infekce genitálního traktu lidskými papillomaviry(HPV) je poměrně rozšířená, obzvláště ve věkové skupině sexuálně aktivních mladých lidí ve věku 19 až přibližně 25 let, kde někteří autoři uvádějí 25 až 30% HPV pozitivních žen s normálním cytologickým nálezem. V této věkové skupině může být zjištění HPV infekce samo o sobě signálem možného vzniku onemocnění, ale stejně tak existuje poměrně vysoká pravděpodobnost spontánního odhojení infekce bez vzniku onemocnění, nebo i v jeho počátečním stádiu a to až do přibližně 30 roku věku. V této věkové skupině se proto HPV pozitivita nevyšetřuje preventivně.

Nad hranicí 30 - 35 let je HPV pozitivita nižší a pokud dlouho přetrvává, významně se zvyšuje riziko vzniku prekancerózních lézí až karcinomu.

Proto se preventivně vyšetřuje pozitivita právě u této starší věkové skupiny.

Protože je vývoj tohoto onemocnění dlouhodobý, dobře zachytitelný a sledovatelný, v časném stadiu dobře operovatelný bez vážnějších následků nebo rozsáhlejších zákroků, u jinak zdravé pacientky, která navštěvuje svého lékaře pravidelně, nehrozí nebezpečí z promeškání rychlého zvratu onemocnění a je možno podle uvážení lékaře-gynekologa a výsledků cytologického popřípadě histologického vyšetření stav sledovat a dát imunitnímu systému šanci infekci vyléčit spontánně.

Bohužel informovanost o tomto onemocnění je stále nízká a tak je někdy informace o tom, že je HPV pozitivní a že se jedná o sexuálně přenosné onemocnění pro ženu šokem, ačkoliv se třeba o žádnou závažnou změnu jejího zdravotního stavu ještě nejedná. Rozhodně se ale jedná o stav, který by měl být pravidelně sledovaný gynekologem.

HPV infekce se přenáší skutečně sexuálním stykem, k rizikovým faktorům proto patří nízký věk prvního pohlavního styku, časté střídání sexuálních partnerů, nedostatečná sexuální hygiena, nechráněný sexuální styk, oslabení imunitního systému.

U mužů infekce lidskými papillomaviry byla nalezena v různých částech mužského urogenitálního traktu u různých onemocnění ale není zatím prokazatelně spojována s žádným onemocněním.

Vyšetření na venerologii není zpravidla nutné, lze samozřejmě otestovat oba partnery, u ženy stěr z děložního čípku a u mužů stěr z uretry a určit konkrétní HPV typ, ale obvykle se partner nijak radikálně neléčí, spíše se opět doporučuje soustředit pozornost na hygienu, stav imunitního systému a popřípadě dodržovat pravidla chráněného styku.

"Je tato infekce léčitelná antibiotiky nebo antivirotiky?"

Virové infekce nejsou léčitelné antibiotiky, v případě virových onemocnění se antibiotika používají pro léčbu akutních projevů současně přítomné bakteriální infekce, nebo jako prevence proti nové bakteriální infekci, která by mohla postihnout organismus oslabený virovým onemocněním.

Klinické spektrum HPV infekcí je velice široké s různými patologickými obrazy. Postižena je často anogenitální oblast (děložní hrdlo, pochva, vulva, okolí konečníku, u mužů nejčastěji močová trubice a penis) či jiné kožní nebo slizniční lokality (spojivky,ústa,apod.).Klinické projevy jsou taktéž různorodé - různé typy veruk (bradaviček), papilomy, kondylomy, atd.,v děložním hrdle pak především CIN (cervikální intraepiteliální neoplasie) a karcinom.

Jak již bylo zmíněno, většina HPV infekcí je přechodná a eliminována vlastními imunitními mechanismy hostitele. Zatím není žádný efektivní antivirový lék a případná léčba se zaměřuje na destrukci viditelných ložisek. K tomu slouží rozličné metody - chemické - pro léčbu projevů infekce na kůži a sliznicích, jedná se o lokální aplikaci různých roztoků a mastí (např. Podophylin) a dále metody fyzikální a chirurgické. Fyzikální metody využívají tepelný efekt (elektro/diathermo/ koagulace),účinek chladu (kryoterapie) či odpaření postiženého epitelu (laserová vaporisace). Chirurgické postupy využívají různých excizních metod (odstranění nemocné tkáně chirurgickým nástrojem), mezi které patří i konizace. Právě fyzikální a chirurgické metody se nejčastěji užívají pro léčbu cervikálních afekcí a projevů HPV infekce na zevních rodidlech.

V některých případech je možno podat i některé imunomodulační preparáty, které mají za úkol podpořit imunitní systém pacienta.V současnosti je ve fázi příprav i HPV vakcinace, která v budoucnu sehraje velkou roli v prevenci abnormálních cytologických vyšetření a většiny karcinomů děložního hrdla. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventivní metodu, vakcinace bude probíhat v mladší věkové skupině, tj. před začátkem pohlavního života.

HPV vakcinaci bude možno však využít i terapeuticky.

"Je mi 21 let a dozvěděla jsem se, že mám ve stěru z čípku detekovaný lidský papillomavirus (HPV) a karcinogenní nález..."

Samotná HPV pozitivita ve stěru z děložního čípku ještě nemusí znamenat nic závažného, je třeba hodnotit ji v souvislosti s nálezem gynekologa, cytologa a dalšími údaji o pacientce - předchozími nálezy a jejich změnami v čase, věkem a jejím celkovým zdravotním stavem.

Gynekolog Vám kromě cytologického stěru z děložního čípku provede i kolposkopické vyšetření (sledování změn na povrchu čípku pomocí mikroskopu) a všechny výsledky komplexně zhodnotí.

Infekce rizikovými typy HPV může v některých případech způsobit zvrat ve vývoji buněk a buňky se mohou začít měnit v buňky nádorové.

Nedochází k tomu ale ve všech případech, ve skupině jinak zdravých žen do 30 let se v převážném počtu případů onemocnění vyvolané papillomaviry odhojí samo, spontánně a bez následků. Vývoj léze je postupný a relativně pomalý, takže případný vývoj směrem k lézi vyšší závažnosti je dobře zachytitelný.

Váš gynekolog podle všech podstatných údajů zhodnotí, zda je možno bez nebezpečí z prodlení stav sledovat, nebo raději doporučit operativní řešení - nejčastěji konizaci, to znamená chirurgické odstranění nemocné tkáně. (Konizace proto, že díky tvaru děložního čípku a používané technice má odstraněná tkáň tvar kužele - konusu.)

"...Přitom nepatřím mezi vysoce promiskuitní lidi, ale při pohlavním styku nepoužívám kondom a nic moc pro svou imunitu nedělám (málo spánku, špatná strava)"

Rizikovými faktory pro vývoj karcinomu děložního čípku jsou - nízký věk prvního pohlavního styku, časté střídání sexuálních partnerů, oslabená imunita ať už v důsledku jiného onemocnění, déletrvajícího stresu nebo zanedbávané výživy a kouření.

Zkuste se, prosím, zamyslet nad tímto - jste si vědoma toho, že si v některých věcech vyloženě škodíte a víte, jaké by to mohlo mít následky? Pokud se současně obáváte o své zdraví, určitě najdete způsob, jak něco alespoň trochu změnit.

Imunita nebrání pouze organismus před infekcí z vnějšího prostředí, ale její část, tzv. imunitní dohled má za úkol rozeznávat a následně eliminovat např. právě nádorové buňky vzniklé přeměnou ze zdravých tělesných buněk, imunita chrání tedy i před nežádoucími ději v organismu samotném.

K používání kondomu - je pravda, že kondom, stejně jako stoprocentně nechrání před otěhotněním, nechrání stoprocentně ani před přenosem infekce, nezanedbatelně ale toto riziko snižuje. Vzhledem ke značnému počtu infekčních chorob, které lze při pohlavním styku přenést mezi partnery, je jeho používání základním návykem, samozřejmě s výjimkou dlouhodobě stálých partnerských dvojic.

"Slyšela jsem, že by se konizace měla dělat po třicátém roce života, nebo alespoň po dítěti, když už žena další nechce. Mám totiž strach, že bych měla potíže s těhotenstvím, kdybych měla zkrácený děložní čípek."

Konizací se rozumí odstranění nemocné tkáně z děložního hrdla, odstraněná tkáň má díky používaným technikám tvar kužele(konusu) různé velikosti podle toho, zda je odstraňována pouze část epitelu na povrchu děložního čípku nebo i tkáň uvnitř děložního hrdla, na rozsahu nemocné tkáně záleží rozsah zákroku.

Je to ve většině případů malý zákrok, který je po dvacátém roce života běžný a není nijak omezený věkem ani počtem porodů uskutečněných i plánovaných.

Slouží k odstranění nemocné tkáně, ze které by se mohl vyvinout karcinom děložního hrdla - z hlediska budoucího dítěte je jistě žádoucí, aby ho žena byla schopna nejen porodit, ale i vychovat.

Ve vážnějších případech, kdy je nutný větší zásah a dojde ke znatelnému zkrácení děložního hrdla, není ohroženo otěhotnění jako takové, komplikace by mohly nastat až ve vyšším stupni těhotenství. Ale protože je lze předvídat, jsou pacientky po zákroku na děložním hrdle sledovány pečlivě během celého těhotenství a lze komplikacím předejít, nebo je vyřešit.

"Máte nějaké zkušenosti s metodou dr.Jonáše? Začala jsem jeho preparáty používat a také vím, že lékaři neradi slyší o této metodě, ale vím o dvou případech, kdy se PAP 3 po půl roce měnil na PAP 2."

Nejprve ke změně PAP3 na PAP2 během půl roku - u mladší zdravé věkové skupiny žen je pravděpodobnost spontánního vyhojení onemocnění děložního hrdla poměrně vysoká a to i v případech nálezů střední závažnosti.

Je těžké říci, zda způsob léčby pacientkou zvolený na tom má podíl či nikoliv.

Pokud bychom chtěli uvažovat o tom, že ano, nelze říci, zda přímým účinkem, anebo už tím, že pacient začal aktivně pracovat na svém uzdravení a účinek je spíše ve stimulaci jeho psychiky potažmo souvisejícího imunitního systému, tedy placebo efektem.

S preparáty dr.Jonáše zkušenost nemám ani osobní, ani zprostředkovanou.

V každém případě má dospělý, svéprávný pacient právo rozhodnout se pro určitou léčbu podle svého uvážení, ale s vědomím zodpovědnosti sám za sebe. Je podstatné, aby to byla volba z jeho strany informovaná, tedy aby volil na podkladě základních informací o své nemoci a vybrané metodě. Vždy je užitečné porovnat názory více stran a více zdrojů.

Jinak to samozřejmě vypadá, když se o sebe začne zajímat pacient včas, nejlépe dříve než se vlastně stane pacientem nebo s objevením prvních příznaků a jinak, když se dozví po delším zanedbávání sama sebe o svém již pokročilém onemocnění.

V prvním případě obvykle spolupracuje lépe s lékařem a má čas získávat informace z různých zdrojů. Takový člověk je aktivní, sám se podílí na léčení a šance na uzdravení nebo prevenci nemoci je poměrně velká.

Ve druhém případě, obvykle ve stresu, odmítá přijmout svou předchozí pasivitu, závažnost svého onemocnění, nutnost zákroku a se skrytou vírou v dosud lékaři neobjevený zázrak se uchýlí ke komukoliv, kdo mu slíbí odvrácení operace, přežití. Nemá obvykle šanci ani čas rozeznat motivaci člověka, kterému se svěřuje, nejde jenom o snahu o co největší zisk, ale i o to, že přehnaná potřeba lidem pomáhat může být vyjádřením určitého duševního defektu, například potřeby jimi manipulovat. Zde je naopak šance na zanedbání posledního léčitelného stádia nemoci.

"Může souviset infekce papillomavirem na čípku s mými problémy při otěhotnění? Pokoušíme se s partnerem o těhotenství už půl roku a zatím marně."

Infekce lidskými papillomaviry vliv na schopnost otěhotnět nemá, nemá sama o sobě vliv ani na průběh těhotenství a zdravý vývoj plodu. Vznik nového života je velký zázrak a často se nedaří přesně dle našich představ a plánů. Nezoufejte si, pokud vaše snaha o otěhotnění po půl roce nechráněného pohlavního styku byla zatím neúspěšná. Za úplně normální se považuje interval jednoho roku; pokud se nedaří počít miminko více než rok, je dobré poradit se s lékařem. Nedoporučuji se příliš upínat na určitý termín,mohl by zde zafungovat stres a miminko by se nemuselo hned tak podařit. Věřím, že vše zvládnete a budete šťastnou maminkou!

HPV asociované cervikální léze
HPV asociované cervikální léze
Mapa webu